V jezdectví byl inzerát, v kterém prodávali dva valášky haflinga a klisničku. Zavolala jsem tam, a domluvila se, že bych koupila jednoho valacha a zítra si ho přijedu vybrat. Když jsem druhý den přijele na místo ve smluvenou dobu, vyšla mi naproti jedna mladá paní. Omluvila se mi, že si potřebuje něco vyřídit, že se hned vrátí a dovedla mě mezitím k výběhu. Ráda pozoruji koně ve výběhu. Kus ode mne stáli oba dva valášci. Jeden byl takový trochu přerostlý a ten druhý byl krásně stavěný s dlouhou hřívou. Hned se mi zalíbil. Občas se zkouším se zvířaty telepaticky spojit, aby ke mně přišli a rozhodla jsem se, že to vyzkouším. Pokusila jsem se, aby ke mně přišel blíž, ale on naopak odešel pryč. Trochu mne to rozladilo a zkusila jsem to na toho přerostlejšího. Okamžitě ke mně obrátil hlavu, a pomalým krokem se přiblížil. Nepřišel úplně, ale já už jsem měla vybráno. V tom se vrátila ta paní a já jí oznámila, pro kterého jsem se rozhodla. Prohlídka veterináře dopadla výborně a za pár dní už byl Caramel ve stáji u mých známých. Skvěle jsme si rozumněli a rád se ve výběhu proháněl i s mým psem, kterého s sebou někdy beru. Teď jsme se přestěhovali do jiné stáje a (zatím) jsme oba spokojeni.
Autor: Michaela Pokorná
Napsáno: 13. února 2005